10/29/2015





šaty h&m trend - vinted   |   náhrdelník happines boutique   |   taška answear   |   boty baťa


opakování je matkou moudrosti. o tom není sporu. rituály, zvyky a tradice, na nichž mnohdy až úzkostlivě lpíme, představují jistotu a řád, kterej nám ve světě, jemuž vévodí chaos, schází. častokrát se však ptám sebe sama, kolik stačí k tomu, abychom je proměnili v obsese a zlozvyky, který nás jen limitují a svazují ruce. pakliže se akt opakování poněkud vymkne kontrole, může se stát i to, že sami sebe uvězníme v bludným kruhu. a já želbohu začínám mít podezření, že jsem dobrým kandidátem být obětí tohoto neduhu. ona i na první pohled zcela nevinná a banální tendence konzumovat stále dokola jeden druh zeleniny po dobu několika měsíců vás může proměnit v jedince, u něhož je kupříkladu zcela zjevná přemíra betakarotenu (zaměřte se na ruce). ano, přiznávám, oblíbím-li si něco, jen stěží dokážu říci "dost". po období tuřínu, kapusty, květáku a paprik tak nastala éra dýní (obdobím mrkví jsem si už taky prošla a povídám vám, netoužíte-li na míle daleko oranžově světélkovat, opatrně s ní). bez nadsázky bych to označila za jistou formu závislosti, neboť ani snahy vytěsnit ji z mýho jídelníčku černou ředkví a řapíkatým celerem, se nesetkalo s výrazným úspěchem. patrně mi nezbývá, než počkat, až dýně zcela vymizí z pultu zelinářů na holešovický tržnici.

pées - každej máme něco. můj jakub je kupříkladu schopen měsíc v kuse pouštět nesčetněkrát denně stejnej song. a je fuk, jestli se jedná o Rachmaninova, MGMT nebo Mikiho Volka. aktuálně si frčí na Přenosilové.

a jakpak jste na tom s přílišným opakováním vy ?

10/26/2015

REALASH



ruku na srdíčko, milé dámy. která z nás by se jednoho krásnýho rána netoužila probudit s řasami dlouhými jako postavička z Disneyho pohádky ? já tedy rozhodně ! a poněvadž i přírodě je třeba čas od času krapínek pomoci, není od věci sáhnout po malým zázraku, kterým sérum REALASH na růst řas bezesporu je. slibuje totiž, že vaše řasy budou nejen delší, ale i hustší a celkově atraktivnější. olala ! postačí k tomu každičkej večer po odlíčení nanést malý množství REALASH na pokožku ke kořínkům řas (nikoli však ke spodním), a to po dobu 8 až 12 týdnů. o tom, jakej efekt celá procedura přinesla, se společně přesvědčíme po uplynutí oněch 2 měsíců. pořádně si proto prohlédněte snímek mých nenalíčených očí PŘED první aplikací. pevně doufám, že budeme na výsledek všichni mrkat !

pées - světe, div se ! ano, už i mě můžete sledovat na fíbíčku !

10/20/2015

3 elixíry života




milé děti, není nad správnej pitnej režim. leč nejen z vody živ je člověk. o tom, jak tyhle tři tekutý zázraky dokáží vzpružit vyčerpanej organismus, bych mohla psát básně. inu, vyzkoušejte a posuďte sami !


1. zelenej jíl - nebudu zastírat. informace o tom, že na něj nedá dopustit samotnej Belmondo, mě přiměla uhánět do nejbližší zdravý výživy a objednat si jej. tento šedozelenej prášek, kterej pochází z rozkladu živce, má vynikající absorpční schnopnosti, díky nimž pomáhá při vylučování škodlivin z těla. navíc je plnej cenných minerálů! pravda. chuťový pohárky vrnět blahem sice nebudou, leč hodláte-li se pustit do řádné detoxikační kůry, neměli byste zelenej jíl v žádným případě opomenout. a co s ním? 1 čajovou lžičku důkladně promýchejte ve 1oo ml vody a nechejte louhovat několik hodin (třeba jako já přes noc), přičemž vypít stačí pouze zaktivovanou vodu. stejně dobře však poslouží i sedlina, kterou lze využít jako pleťovou masku.


2. zelenej ječmen - netřeba představovat, netřeba velebit. zkrátka super potravina, která je ideálním pomocníkem (nejen) na mou chudokrevnost.


3. lektvar KKF neboli čaj z koriandru, kmínu a fenyklu - pro tyto účely je dobrý pořídit si hmoždíř (ač lze daný ingredience koupit rovnou mletý). v něm rozdrtíme 1/4 lžičky semínek koriandru,1/4 lžičky semínek římského kmínu a 1/4 lžičky semínek fenyklu, zalijeme horkou vodou a necháme louhovat 1o minut. tento fantastickej odvar podporuje zažívání, stimuluje odbourávání tuků a vylučování toxinů. připravuju jej takřka každý ráno a můžu jen a jen doporučit. výborně chutná s citrónem.



a jaký jsou Vaše osvědčený elixíry života, mládí a zdraví?

10/15/2015





              kabát vinted - river island   |   kalhoty secondhand   |   čepice f&f   |   tenisky vinted



v případě, že byste mě jakožto náhodnou kolemjdoucí zastavili na ulici s dotazem, kterej oděvní kousek je můj nejmilejší, bez sebemenšího dumání vykřiknu "župan, přeci!". sotva totiž dorazím domů, hupsnu do županu. na týhle planetě neexistuje nic, co by symbolizovalo domácí pohodu víc, než právě župan ! v županu leštím zrcadla, přesazuju kytky i cvičím na míči. ano, ano. ve svým milovaným županu s obrovskými modrými puntíky podnikám v útrobách našeho bytu takřka cokoli (jen nevítám návštěvy). a od chvíle, co mi zkřížil cestu tento kabát, můžu tvrdit, že v županu chodím i venčit arnoštku !

pées - najít kabát pro psa je bezesporu větší prekérie, než pořídit kabát sobě. vyžaduje to doslova detektivní schopnosti i skálopevný nervy ! pakliže se tedy nesnažíte stylizovat svého čtyřnohého kamaráda do podoby flitry poseté růžové pouťové plyšové hračky nebo maskota ragbyovýho týmu.

10/11/2015



svetr h&m trend   |   kalhoty secondhand   |   kabelka bershka   |   boty baťa


jak nic nechtít ? nemám sebemenší důvod nebýt šťastná. mám všechno. všecičko, po čem jsem kdy v hloubi duše tajně (i veřejně) prahla. a mám dokonce i to, o čem se mi dřív ani nesnilo. oddanýho jakuba, vytouženýho psa, fantastickej prosluněnej byt s terasou, práci, co mě baví, skálopevný zdraví a štěstí na hodný lidi kolem sebe. a přesto ! přesto mě pronásledují tendence věčné nespokjenosti s vlastní existencí. festival 4 + 4 dny v pohybu mi na tuhle otázku přinesl částečnou odpověď. netřeba totiž tento stav vnímat ryze negativně (pakliže ovšem každej měsíc neobohacujete svou garderóbu o novej pár bot) a cítit se za každých okolností provinile. naopak. chtít znamená být na živu. niterná přání, fantazie a sny nás činí aktivními, jsou motorem, kterej nás žene kupředu. jsou úhlavním nepřítelem stagnace a pasivity. bez nich bychom byli jen chodící fláky masa. člověk je stvořenej k tomu stále něco chtít a usilovat o dosažení svých tužeb. a sotva je získáme, zatoužíme po jiných - neboť jak známo, s jídlem roste chuť. já sama se už delší čas pokouším najít jistou rovnováhu mezi "zdravými" přáními a lacinou materiální potěchou. okolnosti mě naučily žít nízkorozpočtově a šetřit - na jídle (produkty od lokálních zelinářů z doprodeje), oblečení (sekáče) i vybavení domácnosti (bazary a blešáky). tím pádem si mnohý z radostí chtě - nechtě odepřít musím a často mi to ani nevadí. přesto vnímám onen citelnej tlak, kterej i na nás šetřílky současnej konzumní svět vyvíjí. dost možná bych se bez tohoto mohérovýho hunáče hravě obešla. dospěla jsem však k závěru, že bez něj by má mrazem zkřehlá tělesná schránka přečkala (nejen tuhle) zimu jen stěží. a ač mě tato investice stála nekřesťanský peníze, nelituju, poněvadž vím více než dobře, že spolu prožijeme nekonečný množství zítřků.


a jak jste na tom s (ne)chtěním vy ?


pées - kalhoty (za necelejch 6o kaček - není totiž nad naše kroměřížský sekáče ♥) a kabelka (ve slevě z 999,- na 99,-) tvoří dokonalej protipól k na mé poměry poněkud dražšímu kousku. tak. a vesmír je v rovnováze.