DEAR 2o17




jsou věci, o kterých se nahlas nemluví. těžká partnerská krize, porucha příjmu potravy, pocity, že jste jedno velké nic a prázdnota vyvěrající hluboko z nitra. a přesto je třeba je přijmout, protože i tohle jste vy,  nejen těch pár idylických snímků na IG, kterými krmíme virtuální svět. cítit se užitečná a naplněná - toť bezpochyby alfa i omega spokojeného a smysluplného života. zejména poslední roky jsem v tomto ohledu zažívala poněkud dramatický osobní bankrot. negativní přesvědčení, že si onen opojný pocit absolutního štěstí, po němž jsem až hystericky prahla, nezasloužím, ve mně jen prohlubovaly stále silnější sebenenávist a emoční vyprahlost. trápila jsem se já a tím i mé nejbližší okolí. ačkoli jsem věděla až příliš dobře, co všechno (inu, VŠECHNO) je zapotřebí změnit, činilo mi nebývalé obtíže sesbírat zbytky odvahy, přestat si lhát, prosadit si kousek vlastního místa na slunci a především dovolit si mít se ráda. naslouchat vlastní intuici se skutečně vyplácí a uvědomění, že nejste se svým dosavadním počínáním na této planetě až tak úplně spokojeni,je jistě krok správným směrem. o věcech však nestačí pouze přemýšlet. důležitá je akce. když jsem si loni touto dobou vpisovala do diáře všechna ta předsevzetí, sny a přání, která bych v následujících 365 dnech ráda zrealizovala, neměla jsem ponětí, jak velkolepý a intenzivní rok mě čeká a že se mi většina splní! zkrátka DREAM BIG, vážení! 2017 převrátil můj vesmír vzhůru nohama - a to v tom nejpozitivnějším smyslu slova. nová práce, energie, lidé, příležitosti. všechno do sebe teď dokonale zapadá a na obzoru se rýsují jasné kontury toho, co si od budoucnosti slibuju. ohnivého kohouta brzy vystřídá pes a já věřím, že mě - stejně jako vás - bude věrně provázet na cestě k vnitřní harmonii. tak tedy - mějte se rádi, věřte na zázraky a do nového roku pravou nohou. ale hlavně, hlavně nepřestávejte být vděční!

a oblíbené momenty roku 2o17? jednoznačně Madeira, rozrůstání naší domácí sbírky současného umění o Veroniku Vlkovou, velké shledání na AVU s Markétou Štefkovou (bude o ní ještě řeč, slibuju), knížka, kterou nutno šířit napříč světem, bleskové focení s nebesky krásnou Jasmínou, uvědomění si, že má práce má skutečný smysl, spontánní rozhodnutí jménem Skopje, 8 let vedle Jakuba, 2 návštěvy Benátek

Komentáře

  1. Tak, milá Markétko, ať je jen dobře v té plnoleté osmnáctce!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

- merci za zastaveni

Oblíbené příspěvky